Chladnokrevný úvod 2018 - Slavnosti koni Kuks

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:


Teprve jsem přemýšlela, jak nejlépe uvést chladnokrevné téma letošních Slavností koní na Kuksu, když najednou do Příběhů účinkujících přišel příspěvek Moniky Nývltové. Zamyslela se v něm nad budoucností chladnokrevných koní s takovou láskou k nim, že úvod je hotový, není třeba hledat jiná slova.
Jitka Černá


Velmi nás těší, že je tento ročník Slavností koní na Kuksu věnován právě koním chladnokrevným, ke kterým máme respekt a úctu a víme, že si oprávněně zaslouží naší pozornost.

Již po několik desetiletí chová můj otec, Petr Nývlt, hřebce plemene českomoravský belgický kůň a můžu tedy s klidným srdcem napsat, že jsou to koně mimořádní nejen charakterově, ale i všestranně využitelní.

Čeho si ale bohužel také na naší chovné stanici všímáme je to, že se postupně snižuje počet připouštěných klisen tohoto plemene. Připadá nám, že chladnokrevníků prostě ubývá. Možná je důvodem zvyšující se množství těžké techniky v lesích, která nastupuje na jejich místa.

Harvestory a vyvážečky vytěží obrovské množství dřeva v dobře přístupných lokalitách a na koně zbývají terény technice nedostupné, většinou prudké svahy a stráně. Tím se samozřejmě zvyšuje riziko zranění jak koně, tak kočího. Za těchto podmínek hodně lidí tato zaměstnání opouští, ať dobrovolně či po zranění, někdy pak na ně dokonce čeká invalidní důchod a koně musejí prodat. Může se stát, že přijde vichřice, jako přišla v loňském roce a vzniknou obrovské polomy a hajní budou svolávat jak stroje, tak koně k těžbě přírodní kalamity. To už se nevybírá, je potřeba každý. A hle, kde jsou ti kočí a jejich koně? Nejsou, je jich málo.

Dříve jsme často doma dumali a přemýšleli, co s tím? Jaká budoucnost asi čeká tyto laskavé obry? Nechceme, aby chladnokrevníci upadli v zapomnění jako něco, co už není moderní a stává se z toho přežitek.

Jenže občas se věci stanou, tak jak se stát mají a k našemu úžasu pomocná ruka podaná těmto silným, ušlechtilým zvířatům přišla v podobě křehkých žen. Když Jitka Černá navrhla, zda by ročník 2018 nemohl být věnován chladnokrevníkům, naše srdce zaplesala. Ano, je to změna, je to risk, ale také úžasná akce, která upozorní na ty hodné pracanty, kteří předvedou své schopnosti a dovednosti.

Další velice krásné překvapení bylo, když zavolala fotografka Lenka Stříbrná, že až bude taťka těžit dřevo v lese, tak by přišla něco nafotit. Slovo dalo slovo, a tak kočí, kůň a fotografka těžili celý den dřevo v Peci pod Sněžkou. Když jsme viděli ty nádherné fotky, které ten den vznikly, pomysleli jsme si. ANO, TO JE ONO. Lidé potřebují vidět, jak vypadá spolupráce koně a člověka, že jsou šetrní k přírodě, protože jsou její součástí a to fitness na čerstvém vzduchu, kopcovitému terénu se žádná posilovna nevyrovná.

Děkujeme těmto dámám fotografkám, Lence Stříbrné, Ritě Tučkové, která mimo jiné nafotila celý seriál snímků o kočích a jejich koních a Heleně Görnerové, která chladnokrevníkům věnovala celou publikaci. Díky těmto ženám, které jsou schopné na svých snímcích zachytit nejen tvrdou práci lidí a koní, ale i eleganci a krásu chladnokrevníků a hlavně také lásku majitelů ke svým zvířatům, tak právě i díky těmto dámám věřím ve světlé zítřky těchto plemen. Na Slavnostech koní na Kuksu budou probíhat výstavy snímků a také jsou pozvané všechny tři tyto mimořádné fotografky.

Dost bylo filozofování o něžných obrech, kde jsem se snažila shrnout věci, které nás možná trošku trápí, ale zároveň i věci, které nám udělaly radost.
Nashledanou na Kuksu!

Monika Nývltová
 
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky